|
|
Logopedická intervence u dospělých osob s mozkovou obrnou
Bláhová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá průběhem logopedické intervence u jedinců s mozkovou obrnou a sociálními aspekty narušené komunikační schopnosti u této skupiny osob. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze dvou hlavních kapitol. Kapitola první se podrobněji zaměřuje na diagnózu mozkové obrny, mimo jiné na její etiologii, klasifikaci či nejčastější přidružené poruchy. Kapitola druhá se zabývá narušenou komunikační schopností jako jednou z typických přidružených poruch k mozkové obrně, zejména nejčastějšími vadami řeči. Část empirická, které je věnována kapitola třetí, pracuje s případovými studiemi čtyř respondentů s diagnózou mozkové obrny, kteří v současnosti žijí samostatný dospělý život, a v minulosti u nich z důvodu narušené komunikační schopnosti probíhala logopedická intervence. Výzkumné šetření bylo charakteru kvalitativního, konkrétně byly použity metody pozorování, strukturovaný rozhovor a případové studie. Hlavním cílem práce byla analýza průběhu logopedické intervence u skupiny těchto osob. Další, dílčí cíle výzkumného šetření se orientovaly na analýzu vlivu narušené komunikační schopnosti na sociální začlenění. Ze závěrů práce a výzkumného šetření lze shrnout, že nejčastější řečovou vadou, přidruženou k mozkové obrně, je dysartrie a dále dyslalie....
|
|
|
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním
Vajdová, Martina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zachytit vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním. V úvodu se krátce věnuji pojmu duševní choroba a uvádím rozdělení duševních nemocí. Několik vybraných diagnóz duševních nemocí je zde blíže popsáno, je čerpáno z odborné literatury, zkušeností z praxe i dostupných zdravotnických statistik. Následuje popis vývoje péče o lidi s duševním onemocněním. Od starověku až po středověk si společnost vysvětlovala existenci duševní nemoci u člověka jako působení nadpřirozených sil. O péči o lidi duševně nemocné se v těchto obdobích, až na pár výjimek, ještě nedá hovořit. Situace lidí s duševním onemocněním se zlepšila až v době osvícenství. S rozvojem lékařské vědy dospěla společnost k pochopení, že důvodem duševní choroby je onemocnění mozku. Došlo k osamostatnění se psychiatrie jako oboru, dostavily se první léčebné úspěchy. Léčba se začala soustřeďovat do ústavů pro duševně choré, později do psychiatrických léčeben. Tento trend převládal do 2. poloviny 20. století. Ke konci 20. století začal proces deinstitucionalizace psychiatrické péče. Vznikly sociální služby jako například denní stacionáře, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení apod. Novým trendem pro 21. století je komunitní psychiatrická péče...
|
|
|
Podpůrná opatření v procesu inkluzivního vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
Bočková, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce s názvem Podpůrná opatření v procesu inkluzivního vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením se zabývá využíváním podpůrných opatření u žáků s lehkým mentálním postižením v inkluzivním vzdělávání. Cílem práce je zjistit, jakou formu podpory poskytují učitelé ve školách hlavního vzdělávacího proudu žákům s lehkým mentálním postižením nad rámec podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, dále jaká podpůrná opatření žákům s lehkým mentálním postižením nejčastěji školská poradenská zařízení doporučují, a jaké formy podpory využívají učitelé pro co nejlepší začlenění žáka s lehkým mentálním postižením do třídního kolektivu. Práce je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny základní termíny (mentální postižení, inkluzivní vzdělávání a podpůrná opatření). V praktické části práce je použita metoda kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden formou polostrukturovaných rozhovorů s třídními učitelkami a s asistentkami pedagoga na čtyřech základních školách. Hodnocení výsledků výzkumu je tedy sledováno ze dvou úhlů pohledu - z pohledu třídního učitele a z pohledu asistenta pedagoga. Primární je pohled třídních učitelů, doplňující perspektivou je pohled asistentů pedagoga. Dle výsledků výzkumu jsou žákům s lehkým mentálním...
|
|
|
Rozvoj jazykových dovedností žáků z jazykově znevýhodněného prostředí v přírodovědné výuce
Štěpán, Cyril ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce - Cyril Štěpán Abstrakt Ve své práci se v teoretické části zabývám nejprve konkrétními jazykovými problémy dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Snažím se popsat, co to vlastně je "sociální znevýhodnění" a jaká jsou jeho specifika. Dále se zabývám dětmi a zvláštnostmi jejich vývoje v takovém prostředí a nakonec samotnými komunikačními dopady na tyto děti při vstupu do mateřské nebo základní školy. V druhé kapitole píši o jazykových a komunikačních bariérách dětí s odlišným mateřským jazykem. Popisuji a vysvětluji pojem "odlišný mateřský jazyk". Poté se věnuji statistickým údajům týkajících se žáků cizinců na českých školách a jejich kategorizaci, abych pomocí těchto údajů odhalil nejpočetnější jazykové skupiny cizinců na českých školách. Tyto jazykové skupiny (slovanské jazyky a vietnamština) dále popisuji a vytýkám konkrétní jazyková specifika těchto jazyků, která jsou ve srovnání s češtinou zásadní a je tedy potřeba při výuce češtiny na ně klást zvláštní důraz. V poslední kapitole teoretické části své diplomové práce se věnuji začleňování těchto žáků do základních škol. Nejprve definuji pojem inkluze a dále se zabývám konkrétními strategiemi a možnostmi inkluze těchto žáků do českých škol. Empirická část mé diplomové práce je tvořena českým překladem publikace Lilu's house: Language...
|
|
|
Život matek s dětmi v azylovém domě.
KONČICKÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývá životem matek s dětmi v azylovém domě. Práce mapuje z pohledu těchto žen jejich očekávání o životě v azylovém domě v konfrontaci s jejich reálnými zkušenostmi. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části v devíti podkapitolách definuji základní pojmy související s problematikou sociální služby azylové domy, nepříznivou sociální situací, sociálním vyloučením a sociálním začleňováním. Popisuji principy činnosti azylových domů pro matky s dětmi, věnuji se stavu péče o matky s dětmi na našem území a charakterizuji vývoj a změny ve funkci rodiny. Zabývám se dále důvody, vedoucími ke ztrátě bydlení, problematikou bezdomovectví a problematikou dostupnosti bydlení. Popisuji a charakterizuji možnosti sociální ochrany matek s dětmi bez domova, tzn. kromě sociální služby azylový dům také podmínkami vzniku nároku na sociální dávky a příslušnou legislativou. Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké měly matky s dětmi očekávání o životě v azylovém domě v konfrontaci s reálnými zkušenostmi, dílčími cíli bylo zjistit, z jakých příčin matky s dětmi přicházejí do azylového domu a jak jsou naplňovány jejich potřeby. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: Z jakých důvodů vyhledají matky s dětmi pomoc azylového domu? Jaké mají matky s dětmi očekávání o životě v azylovém domě? Jaká je realita života matek s dětmi v azylovém domě? Jaké potřeby mají matky s dětmi v azylovém domě? Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo šest žen, matek s dětmi, které žijí v azylovém domě v Jihočeském kraji. Vzhledem k citlivosti tématu identifikační údaje žen a azylového zařízení neuvádím. Výzkumné šetření poukázalo na problematiku (ne)dostupnosti bydlení pro osamocené matky s dětmi v nepříznivé sociální situaci. Nejčastějším důvodem ztráty bydlení je rozpad partnerského vztahu a výpověď z bydlení a nedostatek finančních prostředků. Z výzkumu dále vyplynulo, že hlavním očekáváním všech dotazovaných žen je zajištění ubytování a skutečnost, že zůstanou se svými dětmi. Tato diplomová práce by pomohla zjistit, které služby klientky nejvíce vyhledávají a zda jsou naplňovány.
|
|
|
Transformace zařízení sociálních služeb
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá srovnáním ústavního a komunitního typu poskytování sociální služby. Popisuje vznik a vývoj ústavní péče a současný stav v této oblasti. Definuje pojmy související s poskytováním sociální služby osobám se zdravotním postižením, hlavní pozornost se zaměřuje na osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Cílem práce je posoudit přínos změny poskytované služby z pohledu klienta a vliv této změny na rozvoj kompetencí a tím zkvalitnění života uživatele. S náležitou podporou jsou lidé se mentálním hendikepem schopni samostatného života srovnatelné kvality jako běžní občané a plné či částečné zapojení do společnosti. Závěrečná část se věnuje zkušenostem s procesem transformace v konkrétním zařízení a sleduje přínos změny podpořené osobními zkušenostmi obyvatel tohoto zařízení.
|
|
|
Práce s rizikem v pobytových zařízeních sociálních služeb
Šmok, Petr ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Předkládaná diplomová práce se ve své teoretické části zabývá pojmem rizika a jeho důležitosti v životě člověka obecně tak, jak jej definuje míra poznání ve společenských vědách, a následně rizikem jako fenoménu současných sociálních služeb. Hledisko integrace znevýhodněných skupin obyvatel do majoritní společnosti s sebou přineslo potřebu hájit práva osob s postižením, a to s důrazem na jejich aktivní zapojení do běžného života, ve snaze o možnost prožití těch situací, která tento život definují. Toto zaměření přináší, směrem ke klientům sociálních služeb, řadu teoretických východisek v oblasti rizikového plánování, jež byla dále zohledněna v této části práce. Výzkumná část se blíže zabývá vnímáním rizika u klientů s mentálním postižením zaměstnanci přímé péče v pobytových zařízeních sociálních služeb Zlínského kraje. Tato část práce podává relevantní pohled na informovanost v oblasti rizika ve zvolených pobytových zařízeních a dále na jejich aktivní využití v praxi. Pozornost je následně zaměřena na další faktory, jež mohou ovlivnit zaměstnance domovů pro osoby se zdravotním postižením v hodnocení rizikového plánování a obecně v přístupu k vnímání fenoménu rizika u klientů s mentálním postižením. Na podkladě zodpovězených výzkumných otázek byly stanoveny návrhy opatření vyplývající ze získaných...
|
|
|
Vliv specifických poruch učení na sociální začlenění dítěte
POBŘÍSLOVÁ, Barbora
Bakalářská práce pojednává o vlivu specifických poruch učení na sociální začlenění dítěte. Je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část blíţe popisuje problematiku specifických poruch učení, jejich diagnózu, kompenzaci a reedukaci. V dalších kapitolách šířeji rozebírá vybrané poruchy, konkrétně dysgrafii a dyslexii a jejich příčiny, projevy, diagnostiku a případnou nápravu. Dále se teoretická část zaměřuje na vývojové období věku 12-13 let a uvádí základní vývojové teorie. Práce charakterizuje pojem socializace, školní třídu ve smyslu sociální skupiny a podrobněji rozebírá, jak specifická porucha učení ovlivňuje socializační proces. V praktické části je v rámci výzkumného šetření zjišťováno, jak specifická porucha učení ovlivňuje dítě při sociálním začleňování, konkrétně v oblasti rodiny, školy a třídy a při trávení volného času. Typ výzkumu je kvalitativní, jako metoda zpracování dat jsou použity čtyři případové studie. Autor se opírá o rozhovory, pozorování a analýzu odborných dokumentů. Výzkumný vzorek tvoří čtyři chlapci ve věku 12-13 let s diagnózou specifická porucha učení. Cílem práce je zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňují vybrané poruchy učení dítě v rámci socializačního procesu, v trávení volného času, případně v rodinném prostředí.
|
|
|
Vliv motorických dovedností na sociální začleňování u osob s kombinovaným postižením
ČERMÁKOVÁ, Eva
Práce se zabývá vlivem motorických dovedností na sociální začlenění u osob s kombinovaným postižením. Postupně jsou vysvětleny základní pojmy: zdravotní postižení, kombinované postižení, sociální začlenění a motorické dovednosti. Dále jsou zde charakterizovány osoby s těžkým kombinovaným postižením mentální a tělesné složky. Jsou také rozpracovány některé aspekty pro jejich sociální začlenění, pro sociální práci s nimi a pro nácvik pohybových dovedností. Na vybraném sociálním zařízení Stacionáři Človíček je ukázáno, jakým způsobem a za jakých okolností je možné nacvičovat motorické dovednosti v sociální službě. Nakonec jsou uvedeny dvě kazuistiky. Na nich je prezentován vliv pohybových aktivit na sociální začlenění u lidí se zmiňovaným postižením.
|
|
| |
host ::
RSS.